sex.povídky

4. Chci sex!

„Holky, já chci tak moc chlapaaa!“ Vzdychla zoufalstvím vyčerpaná Klára a kopla do sebe dalšího panáka pětihvězdové Metaxy. Zadívala se skelným okem nepřítomně, skrz druhý ciferník hodinek. Ukazoval aktuální čas v Seoulu. Barová židlička hotelu podezřele zavrzala, jak se na ní zavrtěla.

„Poslyš, Klárko, jak to vlastně teď doma máte?“ Vyzvídala zlatovláska Veronika. Přiklonila se blíž, posunula padající brýle ke kořenu nosu. Prsty obtáčela automaticky další a další prameny vlnitých vlasů kolem prstu, jak postupně hladce sklouzávaly.

„Ále, … Mirek je pořád ještě na tom školení pilotů,“ spustila Klárka.

„Na jak dlouho to tam vůbec má?“ chtěla slyšet Veronika.

„No, celé to trvá 6 měsíců, odkroutil si teď druhý,“ počítala nahlas Klárka.

„Teprve druhý? To je nějak strašně dlouhý,“ uznala Moni.

„Voláme si téměř denně, ale díky časovému posunu je to vždycky jen chvilka,“ zamyslela se.
„Žádný živočišný obejmutí přes skype se nekoná. To je nejhorší,“ vzdechla.

„Nemáš to teda holka zrovna jednoduchý,“ Veronika potřásla hlavou.

„Už mi to nejspíš leze i na mozek,“ dodala Klára a přitiskla stehna k sobě ještě blíž.

Skleničky zacinkaly, vzápětí zely prázdnotou.

„Ještě jednou totéž.  Runda na mě, prosím,“ kývla Klára na barmana. Sklínky všech odsunula před sebe.

Hotelový barman sebou hodil a další várka v řadě vyrovnaná, stála vzorně před nimi cobydup.

„Holky, je vám taky tak horko?“ kýchla Moni, celá zrůžovělá. Sundané sako pověsila na věšák při zdi. Jen v topu bez ramínek, uvelebila se pohodlně zpátky na židličku, vedle Klárky.

S barmanem to lehce cuklo. Zadíval se. Nádherně plná ňadra s pevně vztyčenými bradavkami, se dráždivě rýsovala pod jemnou tričkovinou. Od té rozkošné siluety nechtěl oči ani odtrhnout. Chtíč v kalhotách se projevil do tuhnoucí boule. Vidět za pultem však naštěstí nebyla.

Tohle je neuvěřitelná skvadra sexy grácií, co usedla na bar. Blondýnka, zrzka a černovláska. Trojice, za kterou se každý chlap s chutí otočí. Svatá trojice to ale jistě nebyla.  Snad o to víc byly tak žádoucí!

„Klárko, ten Tvůj Mirek by měl brát ohledy na Tvoje potřeby. Dovolit Ti alespoň milence,“ zkonstatovala lakonicky Veronika.

„No jo! A nejlíp Ti ho vybrat a vyzkoušet. Aby to byl kvalitní zástup, žádné podřadnosti,“ vyprskla smíchy Moni, při dostatečně barvité představě, jak by to asi celé probíhalo.

„No, jasně, konkurz na milence,“ rozhihňala se praštěnému nápadu i Verča, až jí prameny blond vlasů spadly rozpustile do očí.
„Mimochodem co tamhle ten „007“ na konci baru? By byl hezkej,“ tlumeně sykla a současně mrskla okem směrem do rohu.
„Všimly jste si, ne?“ Ujistila se. Vzápětí vyzývavě koketně natočila další pramen vlasů na prsty a střihla po něm pohledem svůdné nymfy.

„Jo jo, ten naším směrem fakt pošilhává už dlouho. Nebo si fakt všímám jen já?“ konstatovala Moni.

„Ale to by nebyl žádný konkurz! Ukázat prstem a zatáhnout prvního do postele,“ shrnula situaci.

„Holky, brzděte trochu,“ krotila Klára své milované, opilecky rozesmáté kamarádky.

Barman se pousmál. Ty košilaté řeči nešly přeslechnout. Neoddělitelná druhá strana barmanské profese je, být zčásti psycholog. Každý den se na baru odvíjí pár příběhů. Některé koketně smyslnější, z druhé strany se nešťastníků objevuje také dost. Obvykle konce příběhů zůstanou neznámé. Tahle skvadra holčičího dýchánku nepatřila mezi štamgasty, rozhodně však zaujala. Jedno hříšně svádivé tělo vedle druhého. Kdyby bylo po jeho, obtáhl by je najednou hezky všechny už dávno. Při té představě rozvášněných orgií, okamžitě mu v tříslech znovu zacukalo. Už dlouho neměl pořádnou ženskou.

Po chvíli před holky rozvážně postavil další rundu.

„Pozornost podniku,“ mrknul na Moni. Rusovláska. Líbila se mu ze všech nejvíc. Odjakživa měděné vlasy upoutávaly veškerou jeho pozornost.

„Děkujeme,“ s rozpaky odvětila.
„Asi vypadáme dost zoufale, co?“ Obočí nadzvedla otázkou, s hlavou koketně nevědomky přikloněnou na stranu.

„No, … pokud mohu být drze upřímný, tak jako veselý narozeninový dýchánek to opravdu nepůsobí,“ řekl a zadíval se na nás všechny, snad skoro i chápavě.

„Ráno bude líp, uvidíte,“ dodal povzbudivě.

V ten moment barem začala znít hudba. Kytarista dorazil se svým tradičním bluesovým programem, jako každou středu. Hodiny odbily osmou večerní. Spustil rovnou svá hudební čísla jedno za druhým.

„Teď bych se ale rád na něco zeptal.“ Profesionálně pokračoval: „Jaké máte poslední přání?“

„Zatančíte si se mnou?“ škytla v naději přiopilá Klára. Opřela se o bar celým tělem, naklonila k němu co nejblíž. Černé dlouhé vlasy odhalily ramena. Zelené oči ladily s hráškovým topem.  Tu přitažlivou ženskou siluetu, sukně svůdně hezky kopírovala. Pas štíhlý, plnější boky a ty nohy … ve vysokých lodičkách nekonečně dlouhé. Pod ní se rýsoval podvazkový pás.
V tříslech mu chtivě zapracovalo, při barvitě rajcovní představě, co je asi o pár centimetrů výš pod sukní. Jen ji zlehýnka nadzdvihnout. Exkluzivní, voňavě touhou mokrá, chtíčem rozpálená. Po milionté v ten den těžce v duchu litoval, že je striktně vázán pracovní smlouvou. Stojí v ní jasný odstavec „s hosty si nic nezačínat.“ Už by ji o pult ohnul a zezadu si jí vzal. Stála by ta výpověď za to? Takový rajc v životě nezažil, v hlavě mu to těžce šrotovalo.

„Omlouvám se, to Vám splnit nemohu. Myslel jsem, zda si něco ještě chcete objednat,“ usmál se trochu nuceně a nenápadně ho v kalhotách upravil, aby látka neškrtila.
„Budu odcházet, měníme si směny, vite ? Rád bych, aby Vám nic nechybělo,“ vyjasnil ve vší vážnosti.

„Nám chybí jen jedna maličkost,“ odmlčela se Veronika

„Sex,“ vypískla vzápětí, s upřímností sobě vlastní.

„Ale takový nadstandard tu nejspíš nevedete, že? Ideální katalogový výběr několika velikostí a rozhodně s pořádnou výdrží“ pokračovala chichotající se ve své opilecké ráži.

„To opravdu, bohužel. Lituji,“ pokračoval s klidnou, profesionální tváří, což ho stálo hodně přemáhání.

V duchu už jí bral za ruku a nechával důvěrně prohmatat bouli ve svém rozkroku, rozepnout ty těsné kalhoty a jazykem provést první ochutnávku … Slíznout mrštným jazykem první kapku touhy, co se objevila. Ano, madam, jeden dostatečně zkušený, dobře vyzkoušený, s kvalitní výdrží. Přesně takový tu je, milá krásko. Natěšený a zcela připravený udělat Ti jakékoliv potěšení. Hned.
Jak rád bych jim ty sexy touhy splnil…  proletělo mu hlavou mnohokrát. Napětí v rozkroku začínalo být k nesnesení.
Musel se spokojit s tím, co viděl. Opakoval si dokola „koukat – nesahat,“ „koukat – nesahat,“ „koukat – nesahat.“
…  a šel raději za recepčním, doladit předání směny.

Rozesmátá, alkoholem upravená, trojice vyrazila vrtkavou chůzí k výtahu, směrem do pokojů.

Po chvíli se v posledním patře hotelu rozezněl pokoj č.127 hudbou. Moni vyčarovala přenosný reproduktor z kufru a připojila ho na mobil. Vzápětí zaplula do koupelny. Na patře nikdo jiný nebydlel, koho by hlasité blues rušilo.

Veronika objala opilou Klárku, při pomalém tanci tělo na tělo. V očích jí smyslně jiskřilo.

„Ty to máš s tím chlapem táááák neskonale těžký,“ zašeptala a přitiskla se na těsno. Stehno vměstnala mezi její a pohupovaly se obě v rytmu hudby.

„Pojď, dáme si vanu a bublinky,“ navrhla.

„To bude skvělý žúžo,“ zasvítily Klárce oči, představou relaxu ve vířivce.
„Jen se tak svlíknout. Prsty moc neposlouchají,“ bojovala s prvními knoflíky i zipem sukně.

„Počkej, pomůžu Ti,“ vyhrkla Verča a pomohla jí dostat dolů sukni. Zůstaly jen podvazky a lodičky s páskem na knoflíček přes nárt.

„K vyzouvání si raději sednu,“ zkonstatovala nestabilní Klárka a zřítila se na postel.

Veronika radostně odkopla svoje boty a posunula se vedle ní.

„Rozepnu Ti ty boty, jo? Ať můžeme do vany.“ Nahlas uvažovala za obě a v duchu se jí rodil smyslný plán. K realizaci se rozhodla v mžiku.

„Holky, co ti kluci umí tak dokonalého, co nezvládneme my?“ Vypálila nápad.

Než se dočkala reakce,  vlepila Klárce hluboký polibek. Přitiskla se k ní celým tělem. V podbřišku jí chtivě nedočkavě zabouřilo. Celý život si chtěla vyzkoušet holčičí mazlení. Že by si mohla pohrát zrovna s Klárkou, jí ani ve snu nenapadlo. Všechno bylo najednou tak jednoduché, samozřejmé.

Moni mezitím v koupelně vyměnila oblečení za erární hotelový bílý župan a vyrazila zpátky na bar pro láhev šampusu a trochu ledu. Telefon na recepci nikdo bohužel nezvedal. Na cestu ke dveřím jí hrála další úžasná balada.

Veronika neváhala a vláčnou Klárku začala mazlit. Hlazení střídalo jeden polibek za druhým. Od krku k ňadrům, kde chvilku setrvala. Potěžkat je, olíznout.. podráždit bradavky jemně mezi zuby. Okamžitě ztvrdly jak diamanty. Jakmile je začala jemně sát, Klárka nadrženě vzdychla a stehna dala ze široka od sebe. Automaticky obkroužila prsty nalitý, touhou zvětšený poštěváček, zabořila do kundy pár prstů, jen to hladce mlasklo.

„Teda Klárko, ty jsi taaaak úúúžasná. Smím?“ Rozplývala se Verča už bez jakýchkoliv zábran nahlas. Postupovala rovnou současně v hlazení, hnětení, škrabkání a polibky přes pupík až do rozkroku. Odsunula Klárčinu ruku, olízla její prsty a  jazykem pak zlehka kundu celou prozkoumala. Poté se k ní hladově přisála.
Klárka se v ten okamžik chytla za ňadra. Začala si dráždit bradavky a kundu nedočkavě ještě víc nastavila prohnutím. Zavrněla slastně: „Dělej, udělej mi too pořádněěě! Chci to! Nenech se prosit…ještě ještě ještě..“ a opět její vědomí odplulo kamsi do opileckých rájů.

Verča zanořila dovnitř rovnou čtyři prsty, jak byla kunda roztažená. Začala jí masírovat prsty zevnitř. Současně si pohrávala s nateklým poštěváčkem. Neodbytným dobýváním posouvala Klárku k přicházející první slastné křeči orgasmu a těšila se na ten svůj.

Tou dobou dole Moni zachumlaná jen v županu, vyhlížela na baru obsluhu. Sedla si na barovou židli a netrpělivě čekala. Místo barmana se však objevil „007,“ od zadního stolu.

„Ahoj,“ usmál se od ucha k uchu přistoupil k ní důvěrně, nebezpečně blízko.  Zarazila se a přeměřila ho od hlavy po paty.

„Přejete si?“ Odvětila chladně a pokusila se couvnout. Nebylo však kam.

„Tebe šoustat přeci, jako vždycky,“ šokoval jí odpovědí.

S rozšířenými zorničkami si ho se zájmem detailně prohlížela, ale naprosto nic jí povědomé nepřišlo.

„Ty mě nepoznáváš?“ dodal pobaveně vykolejený, když viděl, jak je mimo.
„Jsem Honza. Honza Stehlík. Pořád nic?“ Hledal v jejích očích jiskřičku poznání.

„Nepoznávám, protože nejsem Magda, ale Monika,“ rozstřelila mu jeho úsměv, když jí to došlo.
„To, že jsi šoustal moji sestru, Tě neopravňuje vrhat se na mě. Kup si brýle,brouku,“ podala si ho s úsměvem na lopatě.

„Počkej, cože?” Vytřeštil oči, brada podklesla.
“Ty nejsi Magda, ale Monika?” Drmolil dokola.
“Magda je vážně Tvoje sestra?“ rozesmál se nakonec překvapený z omylu zamotané situace.
„To je jako fakt?“ Dožadoval se pravdy.

„No, ano, tak to je,“ potvrdila Monika.

„Ježíš, to mi prosím tedy promiň.” Zmlkl.
“Jste si tak strašně moc podobné, dlouho jsem ji neviděl,“ snažil se překotně omluvit.

„Omluva se přijímá. Ale jen pod podmínkou, že mi doneseš snídani do postele,“ zaflirtovala z legrace.

Vždy ho sestře záviděla, že bude mít příležitost ho zkusit drze svést, v to ani ve snu nedoufala.

„Mám snad na výběr?“ Zeptal se opatrně. Zavětřil šanci velmi dobře.

„No, .. máš,“ dodala Monika vysmátá. Bylo jí nad slunce jasné, že se hozené rukavice chytl.

Rozhozená celou situací, vyrazila zpět do pokoje i bez šampusu a ledu. To budou holky koukat, co se vyklubalo z 007! Netušila, že koukat bude ona. Byla na řadě s extází. Už se na ní obě chystaly.

4.5 2 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
error: Obsah je chráněn !!
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x

THINC Pure products are only for use in states where the sale and consumption of such products are legal.

Age Verification

By clicking enter, I certify that I am over the age of 18 and will comply with the above statement.

Or

Always enjoy responsibily.